Oznámení
Nebyly nastaveny údaje pro přístup do Google API (je nutno vytvořit Google aplikaci a získat přístupové údaje, ty následně nastavit v administraci CMS)

P. Štěpán, Modlitby , Makráč v Praze

PETR ŠTĚPÁN MODLITBY

 

 

Dílo Petra Štěpána vyzrálo v prostoru, v němž se setkává svět tónů a světelných vizí spirituální krajiny. Hudebník se v něm setkává s vizuálním umělcem.

Školní průpravou mu byla studia na pražské konzervatoři, kde absolvoval varhanní oddělení u profesora J. B. Krajse a zejména u geniálního improvizátora Jaroslava Vodrážky. Lekce hudební kompozice přitom navštěvoval u profesora Ilji Hurníka. Současně však začal chodit do večerních kurzů kreslení k Františku Nedvědovi, který jej nasměroval do grafického ateliéru Akademie výtvarných umění, vedeného profesorem Ladislavem Čepelákem. Bylo to šťastné rozhodnutí: profesor Čepelák byl vášnivým houslistou a v Petru Štěpánovi našel nejen dobrého žáka, ale i klavírního doprovazeče. U Ladislava Čepeláka si Petr Štěpán osvojil jím oblíbené hlubotiskové techniky akvatintu a měkký kryt. Techniky, které mu umožnily minuciózní práci se světlem, které je pro něj nositelem transcendentálních obsahů. Přestože se po ukončení studií věnoval více malbě a kresbě, vrací se opakovaně i ke grafice, která je pro něj důležitá i pro svoji řemeslnou náročnost a vzrušující proces tvorby. Když se spolu s přítelem, malířem Pavlem Šleglem začali věnovat tvorbě do architektury, přibyla do jeho technologických domén také mozaika. Touto technikou vyzdobili řadu sakrálních interiérů v českých zemích (například mozaiky v Hlubokých Mašůvkách, Pasohlávkách, Chocni a v Ústí nad Orlicí), ale i v zahraničí (např. v kostele sv. Lukáše Evangelisty v italské Bologni). K vrcholům jejich společné sakrální tvorby patří kompletní řešení interiéru kaple sv. Rocha v Sivicích u Pohořelic, pro který Petr Štěpán namaloval oboustranný deskový oltářní obraz.

Ve své volné tvorbě pracuje nejčastěji technikou akrylu na plátně s vrstveným papírem, umožňující mu jemnou práci se světlem a tónovými nuancemi. Se stejnými záměrem tvoří i kresby, které provádí na velkoformátové transparentní formáty, které si vytváří z gázy a vrstveného papíru. Významovou složkou výsledného díla se stávají paprsky světla, pronikající různě strukturovanou plochou kresby.

Náměty Štěpánových děl vychází z jím hluboce žité náboženské zkušenosti. Prostředníky jeho básnicko-filosofických sdělení jsou vedle prožitků přírodních dějů nejčastěji vyobrazení andělských bytostí v podobě zpívajících, modlících se a vzývajících postav. Případně spojuje obojí, jako například ve vizích Zvěstování Panně Marii na pozadí prožitku přírody, jako je tomu v obrazech Zvěstování na kraji lesa, Zvěstování v lese, Zvěstování v zahradě. Podobně, jako kdysi viděl Bohuslav Reynek utrpení Krista a jeho matky Marie v pietách na dvoře, s růžemi, za plotem…

Podstatnou složkou díla Petra Štěpána je jeho synestetický aspekt, propojující v rovné míře Štěpánovu výtvarnou tvorbu s hudebním prožitkem. Právě znalost varhanní improvizace, kterou si osvojil pod vedením Jaroslava Vodrážky, jej disponuje k hudební interpretaci kresebných záznamů. A naopak jeho malbu je možno číst hudební řečí. O tom svědčí i řada hudebních provedení Štěpánových děl varhaníkem a cembalistou Jaroslavem Tůmou, Václavem a Zdenou Vaculovičovými a dalšími interprety.

Výstava pořádaná výtvarným odborem Umělecké besedy, sumárně nazvaná Modlitby, je komorní bilancí tvorby umělce, který nám otevírá možnosti vnímání věcí skrytých a podstatných.

 

Ivo Binder, 2023