CZ / ENG
VLASTIMIL VAVŘÍN

Životopis
Vlastimil Vavřín se sice narodil 6. srpna 1952 ve Zlíně, ale většinu života prožil v Praze a v blízkém Benešově. Živil se jako dělník, úředník, novinář. Vystudoval žurnalistickou fakultu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let pracoval jako redaktor ve středočeském deníku Svoboda, ve Večerní Praze a v Občanském deníku. Krátce po Sametové revoluci založil malou komunikační agenturu Laurus Press Servis, která se zabývá reklamou a oborem Public relations. V dnes již zaniklém středočeském nakladatelství vydal dvě básnické sbírky Nůž do chleba a Podzemní řeku a v Mladé frontě román Spaste naše duše. V současné době se především organizačně věnuje Umělecké besedě. Není proto náhodou, že novela S Drákulou do nebe je doprovázena grafikami Olbrama Zoubka, který je rovněž členem tohoto slovutného spolku. Vavřín je členem PEN klubu a Syndikátu novinářů ČR.

S drákulou do nebe
Anotace:
Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. V první, dětská parta přivátá z ulice objeví romantickou zahradu, kde žije vypravěč následujících událostí - stárnoucí herec. Objevením rajské oázy na periférii města, malí rabiáti nechtěně vstupují do umělcova osudu. Díky jeho výraznému zjevu, černým vlasům, pronikavému pohledu, svéráznému oblečení, se děti domnívají, že objevily sídlo upíra. Neuvěřitelné se stává dennodenní skutečností. Darebáčci, kteří nemají daleko k jakékoliv rošťárně, jsou v očích herce nakonec mnohem opravdovější a čistší a lidštější, než ctihodní obyvatelé fiktivní Kotlinky, kde místo práva vládne prohnilá skomírající diktatura podporována násilnou falangou. O tom ostatně vypráví i hercův deník. Lidé ani netuší, co všecko je v provinčním městě plném zvratů, nesnází, poťouchlostí a násilí, ještě čeká. Jako by jejich krédem bylo: „Radši všichni v pekle, než jeden z nás v nebi…“ V druhé části novely přeskočíme dekádu let. Vypukl válečný konflikt. Z dětí jsou dospělí, opět se setkávají v Kotlince, jež je obklíčená znesvářenými stranami. Každý den je naplněn násilím, podlostí a ohavnostmi. V Kotlince se daří jen vyvoleným. Ale přes všechnu choulostivost lidských vztahů v dennodenní mrzké bídě, vítězí touha po přátelství a lásce. Navzdory všem válečným útrapám se všichni snaží si navzájem pomáhat. Jenže uhrančivá blízkost smrti stále mění plány.

'Novelu jsem psal téměř deset let, samozřejmě s velkými přestávkami. Na začátku byla inspirace z válečného Sarajeva, které stejně jako má fiktivní Kotlinka v textu, byla také obklíčená armádou, uvnitř města se nesmírně živořilo, páchali se zločiny, ale také se žilo a milovalo a dokonce se rodily i děti. Pak mi došlo, že ten můj příběh není jen událostí někde z jihu Evropy, ale že se může odehrávat kdekoliv jinde, třeba na východní Ukrajině, v Aleppu nebo někde v Africe a určitě číhá i v budoucnosti, čeká na místě, kde by vás to ve snu nenapadlo. Kořeny po moci a násilí jsou v lidstvu přehluboké. Vždycky se totiž najde nějaký samozvaný vůdce a s ním ochotná falanga prosazovat rádoby vznešené myšlenky, i kdyby se mělo ve finále platit všemi životy. Má vymyšlená Kotlinka je bohužel velmi reálná a každý z nás v ní může jednou uvíznout…'


Odkaz
laurus.cz
logo-promed.png logo-zoubek.png logo-pamatnik.png logo-zastita-magistratu.png
Hlavní sponzor Umělecké besedy Podporují nás - Dědicové Ladislava Vycpálka Záštita hl.m. Prahy

Na hlavní banner webových stránek byly použity výňatky z rukopisů a obrazu zakladetelů umělecké besedy

Bedřich Smetana - prodaná nevěsta
Vítězslav Hálek - Básně její a z dálí na vlast (z literárního archivu památníku národního písemnictví)
Josef Mánes - Pod chalupou