CZ / ENG
JAN MÁLEK




Životopis


Skladatel a hudební režisér Jan Málek je absolventem Státní konzervatoře v Praze, kde studoval od r. 1956 na oddělení lidových nástrojů u folkloristy Alberta Peka (se specializací na bicí u Emila Špačka) a v letech 1958-1961 skladbu v kompoziční třídě Miloslava Kabeláče. Od roku 1963 působil v Čs.rozhlase v Plzni nejprve jako hudební režisér, v letech 1965 - 76 pak jako dramaturg Plzeňského rozhlasového orchestru a koncem 60.let i jako lektor a dramaturg tamní elektroakustické laboratoře. Od jara 1976 je Jan Málek hudebním režisérem Československého (nyní Českého) rozhlasu v Praze. Po období experimentů na poli tzv. Nové hudby (7 studií pro dechové a bicí nástroje, I.smyčcový kvartet 'Hallgató és táncnóta', Horror Alenae, Tři stadia pro orchestr a dva stereofonní magnetofony) se u Jana Málka stále zřetelněji vyhraňují dva hlavní zájmy: stará hudba a folklór. Zpočátku se jim intenzivně věnoval především jako upravovatel, realizátor, interpret i dirigent při práci s vyspělými amatérskými soubory nebo při natáčení rozhlasových snímků. Z obou těchto inspiračních zdrojů však zhruba od počátku 70.let stále častěji vznikají i Málkovy vlastní osobité kompozice. Konfrontace historické či folklórní předlohy se soudobými skladebnými technikami, nebo analýza nápěvu a opětovné složení jeho prvků do nového výsledného tvaru brzy patří k Málkovým typickým tvůrčím postupům. Např. jeho I. symfonie (Sinfonia su una cantilena ) je vystavěna výhradně z melodického a rytmického materiálu moravské lidové balady v brilantně pojatých kontrastních plochách. Zajímavý dialog s lidovou písní vede Jan Málek v sedmidílném cyklu Túžení pro ženský sbor a sólové housle. V této souvislosti nelze opomenout Málkův originální (možná vůbec první toho druhu) Koncert pro dudy, smyčce a bicí, využívající 3 nástroje v různém (i upraveném ) ladění, ani jeho mistrovsky stylizované variace pro 5 violoncel „Quando io sarchiva´l lino', prozrazující až v samém závěru téma chodské lidové písně. Italská renesance mu byla inspirací k monumentální 
Poctě kladivu Michelangelovu, napsané k 500. výročí umělcova narození pro symbolické obsazení 5 trubek, 5 trombonů, 5 tympánů, 5 tamtamů a pětihlasý mužský sbor, jež byla příznivě hodnocena na Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO 1975. Patří sem i Šest sonetů z Dantova 'Nového života' nebo koncertní arie „Amore e´l cor gentil' na verše z téže básníkovy knihy. Na staročeskou milostnou poezie napsal Málek půvabná Svítáníčka. Odrazem historické hudby je do jisté míry i Divertimento č.1 pro smyčce 'Paví pero', jímž prochází quasirenesanční pavana. Prozatím nejzávažnějším dílem z tohoto inspiračního okruhu je však rozsáhlé Requiem super l´homme armé, komponované na známý středověký nápěv, a věnované „mrtvým všech válek právě končícího tisíciletí a smutnému výročí začátku II. světové...' , jehož premiéra (11. 4. 2000) vzbudila u posluchačů značný ohlas.


Odkaz

Více o Janu Málkovi ZDE
arw-back2013

TERRIER SUITE

TERRIER SUITE

TERRIER SUITE

Terrier suite pro hoboj, violoncello a klavír (věnováno Airedale Triu). Když jsem se jednou o přestávce koncertu dověděl, že právě vzniklo rodinné trio Holeňových, které ještě ke všemu odvozuje svůj název od mazlíčka rodiny, nadchlo mě to natolik, že jsem bez rozmýšlení přislíbil skladbu. Bylo mi hned jasné, že to bude barokní suita, jež musí mít jako volnou větu Airedale Air: to byla podmínka, kterou jsem sám sobě uložil. V cyklické skladbě měli původně figurovat i jiní psi, jež mám v oblibě, především kokršpaněl a retriever; nakonec jsem však výběr omezil na terriéry, což nejspíš věci prospělo. Soubor si vzdor obtížnosti některých vět skladbu záhy oblíbil. Odměnou mi byla mj. i fotografie Holeňovic airedalky Pepiny s věnováním (kterou jsem si založil do partitury) jakož i skutečnost, že má Terrier Suite inspirovala ing. architekta Vojtěcha Vojtěcha k vytvoření kongeniálního cyklu deseti grafických listů, jež jsou dnes již tradičně prezentovány při všech koncertních provedeních.

logo-promed.png logo-zoubek.png logo-pamatnik.png logo-osa.png logo-praha.png logo-zastita-magistratu.png
Hlavní sponzor Umělecké besedy Podporují nás - Dědicové Ladislava Vycpálka Záštita hl.m. Prahy

Na hlavní banner webových stránek byly použity výňatky z rukopisů a obrazu zakladetelů umělecké besedy

Bedřich Smetana - prodaná nevěsta
Vítězslav Hálek - Básně její a z dálí na vlast (z literárního archivu památníku národního písemnictví)
Josef Mánes - Pod chalupou