CZ / ENG

Aktuality HOUB

Úterky Umělecké besedy se odehrávají v kostele sv. Vavřince, Helichova 18, Praha 1


16. dubna 2019 v 19.30 – 633. Úterek UB - ZMĚNA!!!
Úterek UB dne 16. dubna se z důvodu nemoci přesouvá na 24. září 2019. 
Omlouváme se za tuto změnu. 
Nejbližší úterek UB se bude konat 18.června.
FAMA Quartet zahraje 
skladby Jana Klusáka a Witolda Lutoslawského. 


Rozvrh nových Hudebních úterků již brzy...


AKTUALITY HOUB


„Všechny vás zdravím… Ulevilo se mi: konečně se Bureš ustrnul nad Trumpem a odletěl do Bílého domu poradit mu, jak se dá vysmeknout ze všeho, či jak se všechno dá neposlechnout. Či jak se dá přivlastnit opačný názor. A když k tomu má k dispozici od hlavy státu velvyslance Kmoníčka… jak se teď říká: to nemá chybu. A vlastně mě mrzí, že se už ani nemůžu těšit, to jsem si přinesl z těch lágrů a bas – jakmile jsem se na cokoliv zatěšil, nekonalo se to. Rád bych se aspoň nechal mile překvapit, ale v tom je zase kondicionál a to taky neplatí. Přesto kondicionály dovedly občas docela pobavit.

Možná si vzpomenete, že soudruzi milovali nuly a pětky na konci dat, taky – samozřejmě - i osmičky (tehdy ovšem nemohli vědět, že do těch osmiček bude taky patřit rok osmašedesátý) i proto, že rádi slavili a utráceli například církevní peníze, ale nejvíc se jim líbilo, že se vytahovali. A v rámci tohoto vytahování usoudili, že by nás většinu politických zločinců (všechny samozřejmě ne! Nejlepšími rukojmími jsou děti a jejich matky!) mohli 9. května 1960 pustit z koncentráků domů pomocí jakéhosi hromadného podmínečného propuštění bez ohledu na zbývající výši trestu, takže mě jejich přízeň dala místo posledních pár měsíců pomyslné svobody podmínečný trest na deset let. Ale i tak se nás někteří soudruzi pořád ještě trochu báli (a věděli proč) a na podzim roku 1959 na nás posílali už vysokoškolsky aspoň trochu vzdělané estébáčky s jedinou otázkou: CO BYSTE DĚLAL, KDYBYSME VÁS PUSTILI…

Na lágru Bytíz bylo zavřeno dost bývalých příslušníku britského RAF. Mezi nimi i František Altman, syn sestry dirigenta Libora Peška, který ze všech letců měl v papírech nejvíc červených (či spíš rudých) vykřičníků. Taky jsem jich pár měl, ale na Františka jsem neměl. A ti estébáčci měli pokyn co nejvíc se vyptávat těch s vykřičníky. A tak se jeden z těch estébáků zeptal ono CO BYSTE KDYBYSTE… A Franta řekl, že by asi zase lítal. Estébáka málem trefil šlak a začal křičet: vy jste se zbláznil, Altman, my vám napaříme za lítání 20 let a vy že chcete lítat! Franta měl takový zvláštním způsobem vráskami pokrytý obličej a fakt vypadal jako starý anděl. A ten starý anděl málem rozhořčeně řekl: Já ale nic jinýho neumím! Já umím jen lítat a bejt vězeň! Estébák utekl.

Taky jsem měl s jiným estébákem příhodu, ale ta Františkova stačí – až se Bureš vrátí a bude ze sebe sypat americké historky, mezi nimiž bude i otázka, co Trump řekl na Burešovu prosbu, aby zařídil, aby Bureše nezavřeli, vzpomeňte si na Františka Altmana s andělskou tváří…“

Jiří Stránský

Rádio Plus

7.března 2019


 
(Foto: Jan Parkman)


(Foto: Jan Parkman)


(Foto: Jan Parkman)


Jiří Stránský

 12.8.1931 – 29.5.2019

 

UMĚLECKÁ BESEDA mě vlastně provází po celý život, a musím připomenout,  že je mi 87 a můj předchůdce a přítel Olbram Zoubek byl - při relativitě našich stáří - starší jen o chvilku.

Napsal jsem, že mě název naší Besedy provází po celý život a jen chci podotknout, že to není žádná nadsázka.

Jeden můj dědeček se jmenoval Malypetr, a za první republiky byl dlouholetým předsedou Poslanecké sněmovny a premiérem, jednu chvíli i ministrem vnitra, když po konci První Světové Války moc takových z různých důvodů nebylo, avšak u sedláků to bylo přirozené - bez poctivosti nemohli sedláci být sedláky. Jestli někoho při tom napadne, že na něho dělám větší ramena, než jaká mi přísluší, jenom připomínám, že o těch dávných časech nepíšu  kvůli sobě, ale kvůli Umělecké Besedě. Ta měla i v čase před válkou (který si dobře pamatuju) podobný společenský zvuk jako Červený kříž. Ženy politiků a jiných významných mužů pořádali čaje, při nichž bylo pro každého ctí Uměleckou Besedu podpořit … jak se říkávalo… do  klobouku. A bylo nám ctí, že jeden z těch klobouků rád  vrchovatě naplnil i prezident Masaryk. Členy Umělecké besedy byli umělci všech oborů i proto, že jejich lidské i umělecké potkávání bylo přínosem pro jejich tvorbu. Mně osobně jako starostovi UB jde především o to, aby ta naše rozhádaná republika alespoň věděla, že v nejhorších totalitních dobách naše kulturní povědomí zachraňovala Umělecká Beseda.

Jiří Stránský

revue Život 13

(kráceno)


Úterky Umělecké besedy očima fotografa Jana Parkmana 
(časopis Mozaika, leden 2018)




Recenze - Trio Bergerettes 
Večer Umělecké besedy – osvěživě živá voda


Revue Život č. 12


Nové číslo Revue Život již k zakoupení!


Jarní společenský večer


Večer proběhl v pondělí 24. dubna 2017 v 18.30 hodin
v Klubu Hudební a taneční fakulty AMU, Malostranské nám. 13, Praha 1.


Trio Bergerettes a Orbis Trio – dvě podoby komorní dokonalosti
recenze z časopisu Harmonie zde



Fotografie z 615. Úterku Umělecké besedy ve fotogalerii ZDE


logo-promed.png logo-zoubek.png logo-pamatnik.png logo-osa.png logo-praha.png logo-zastita-magistratu.png
Hlavní sponzor Umělecké besedy Podporují nás - Dědicové Ladislava Vycpálka Záštita hl.m. Prahy

Na hlavní banner webových stránek byly použity výňatky z rukopisů a obrazu zakladetelů umělecké besedy

Bedřich Smetana - prodaná nevěsta
Vítězslav Hálek - Básně její a z dálí na vlast (z literárního archivu památníku národního písemnictví)
Josef Mánes - Pod chalupou