Ať pozorujeme boží nebo lidskou přirozenost a skutky, jak jsou dosud spatřovány ve svém postupu, ať sledujeme i předpovědi boží o posledním stavu světa před vstupem do věčnosti, všechno nám přikazuje doufat ve věci větší a lepší věcí minulých.

Jan Amos Komenský, Via lucis, (1641-42)

Od 16. září do 31. října 2020 se koná v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích Poutník, jenž se vrací – výstava členů a hostů Výtvarného odboru Umělecké besedy. Výstavu uspořádá Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Kurátory výstavy jsou Richard Drury a Jan Štíbr. Celkový počet zúčastněných autorů je třicet devět. Výstava se koná jako doprovodný projekt v rámci programu Tvář baroka uskutečněného u příležitosti 10. výročí působení Galerie Středočeského kraje v jezuitské koleji v Kutné Hoře.

Umělecká beseda byla založena v roce 1863 a samého počátku sdružuje nejenom výtvarníky, ale také literáty, hudebníky, teoretiky a přátele umění a je tak jedním z mála spolků, které se věnují vzájemné komunikaci mezi jednotlivými tvůrčími obory. U členů Výtvarného odboru Umělecké besedy najdeme široké spektrum postupů, od figurální symboliky přes krajinářské úvahy až po duchovní reflexe v abstrahované rovině. Tyto odlišné postupy přitom spojuje jedno zásadní východisko, které protíná tvorbu velké části členů Výtvarného odboru. Tím východiskem je kontemplativní vědomí o křehkosti a nestálosti, které spolu tvoří nejhlubší základ přírody i lidského života. Najdeme zde i vědomí, že lidská a přírodní paměť není jen „zasutou vrstvou“ minulosti, ale určujícím jevem našeho současného bytí. Je důležité dodat, že závažná témata jsou u besedních umělců příznačně reflektována s lyrickou jemností, místy s očistnou ironičností, ale vždy bez popisnosti či patetičnosti.

Název výstavy VOUB je inspirovaný stejnojmennou knihou básní Jozefa Tkadlece (vlastním jménem Samuela Vernera) vydanou v roce 1942 k třístému padesátému výročí narození Jana Amose Komenského. Na začátku knihy je uveden její základní půdorys: „Tři obrazy ze života Jana Amosa Komenského rozvržené ve tři stupně školy podnebeské: Přírodu, Návrat v sebe, Království boží“. Tyto tři „stupně“ budou také sloužit jako tematická východiska k výběru uměleckých děl, tedy i jako koncepční stavba výstavy samotné. Jistě stojí za zmínku, že letos je třísté padesáté výročí úmrtí Jana Amose Komenského, jehož osud, ideály a odkaz mají v dnešním světě stále aktuálnější význam.

Název výstavy se také hravě odkazuje na skutečnost, že VOUB se po jedenácti letech vrací na „místo činu“: v roce 2009 se totiž v bývalém jezuitském kostele v Litoměřicích konala úspěšná výstava VOUB Věčná pomíjivost. Věříme, že i tentokrát se podařilo vytvořit podnětný dialog mezi duchem baroka a výtvarnými projevy současnosti.

Seznam zúčastněných autorů:

Mariana Alasseur, Radek Andrle, Pavla Aubrechtová, Jana Budíková, Josefína Dušková, Vladimír Gebauer, Patrik Hábl, Eduard Halberštát, Jan Hendrych, Josef Hnízdil (jako host), Pavel Holeka, Zdena Hušková, Jiří Kačer, Mirek Kaufman (jako host), Svatopluk Klimeš, Richard Konvička, Jiří Korec (jako host), Tadeáš Kotrba (jako host), Miloš Michálek, Pavel Mühlbauer, Ivan Ouhel, Tomáš Pilař, Jaroslav Prášil (jako host), Aleš Růžička, Dalibor Smutný, Václav Sokol, Jiří Sozanský (jako host), Jan Svoboda, Alfred Symůnek (jako host), Miloš Šejn, Miroslav Šnajdr st., Jitka Štenclová, Petr Štěpán, Kristina Vašíčková, Vladimír Véla, Petr Veselý, Jiří Voves, Jindřich Zeithamml, Olbram Zoubek