CZ / ENG
KAREL ŠIKTANC


Foto: Jan Němec


Životopis

Karel Šiktanc se narodil 10. 7. 1928 v Hřebči u Kladna. Jeho otec byl truhlářem a později železničním zřízencem v ocelárnách. Středočeský venkov, kde Karel Šiktanc prožil dětství, podstatně poznamenal jeho dílo. V Praze studoval na Amerlingově učitelském ústavu (1943–1947) a Vysoké škole pedagogické (1948–1950). Roku 1950 však školu opustil a zvolil si povolání redaktora: nejprve krátce působil v kulturní redakci deníku Mladá frontaa v témže roce se stal redaktorem Čs. rozhlasu, vysílání pro mládež, později armádního vysílání. V letech 1955–1959 byl členem redakční rady časopisu Květen a literárního uskupení utvořeného kolem něj, které se hlásilo k programu tzv. poezie všedního dne; úzce spolupracoval s Jiřím Šotolou. Od roku 1960 byl vedoucím redaktorem nakladatelství Mladá fronta, od roku 1961 jeho šéfredaktorem. V druhé polovině 60. let náležel do redakčního okruhu časopisu Orientace (krátce i předsedal jeho redakční radě). S nastupující normalizací byla v Mladé frontě zlikvidována většina nákladu jeho sbírky Mariášky (1970) a Šiktanc sám z nakladatelství odešel (1971). V následujícím období vystřídal řadu příležitostných zaměstnání (mj. 1987–1988 hlídač tenisových dvorců Štvanice), pro svůj odmítavý postoj k totalitní státní moci a veřejnou angažovanost byl vyslýchán a zbaven oficiálních publikačních možností. – Po listopadu 1989 jej Václav Havel vyzval, aby za něj vykonával funkci předsedy nově vzniklé Obce spisovatelů (do dubna 1990), později byl členem její rady (do 1992). V letech 1993–1995 řídil edici České básně v nakladatelství Český spisovatel; od roku 1995 je v důchodu. – Syn Karla Šiktance Petr Halmay je básník.

(zdroj: www.slovnikceskeliteratury.cz)


Odkaz

Více o Karlu Šiktancovi ZDE
logo-promed.png logo-zoubek.png logo-pamatnik.png logo-zastita-magistratu.png
Hlavní sponzor Umělecké besedy Podporují nás - Dědicové Ladislava Vycpálka Záštita hl.m. Prahy

Na hlavní banner webových stránek byly použity výňatky z rukopisů a obrazu zakladetelů umělecké besedy

Bedřich Smetana - prodaná nevěsta
Vítězslav Hálek - Básně její a z dálí na vlast (z literárního archivu památníku národního písemnictví)
Josef Mánes - Pod chalupou