CZ / ENG

JINDŘICH ŠTREIT



Životopis


Narozen 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku (Morava). V roce 1956 se s rodiči a sourozenci přestěhoval do podhůří Jeseníků (Těchanov). Vystudoval gymnázium v Rýmařově (1963) a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Ženatý od roku 1971, manželka Agnes, dcera Monika. Po absolvování univerzity začal vyučovat na Základní devítileté škole v Rýmařově, následujícího roku se stal ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. Kromě své pedagogické a fotografické činnosti se věnoval veřejně prospěšné práci. Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku 1997 v Bruntále. Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresivními umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech České republiky i v zahraničí. První impulz k fotografování dostal od otce. V roce 1964, v době studií, ho podnítil k fotografování prof. Jan Bukovjan. Štreit se účastnil fakultních výstav a studium zakončil první samostatnou výstavou (1967). Od roku 1972 se koncepčně věnoval zobrazování vesnického života. Soustředil se na portrét a na romskou tematiku. V letech 1974–1977 absolvoval Školu výtvarné fotografie, jeho závěrečnou prací byl soubor z divadelního zákulisí. V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Důvodem stanovení trestu podle dvou paragrafů trestního zákona (hanobení republiky a jejího představitele) byla interpretace vystavených i nikdy nezveřejněných fotografií (po úřední prohlídce celého archivu fotografa). Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu (coby nástroje trestných skutků). Jindřich Štreit měl zakázáno pokračovat ve své trestné činnosti fotografování a byl sledován. V dějinách fotografie je tento případ pravděpodobně unikátní. Po propuštění z vězení nesměl Štreit učit. Nejprve pracoval jeden rok v knihovně a po uzavření soudního jednání si musel najít zaměstnání jako dispečer Státního statku Ryžoviště. Ještě intenzivněji se věnoval kulturní činnosti a fotografování. Po státním převratu v listopadu 1989 se Štreitova situace změnila. V letech 1991–1994 byl zaměstnancem okresního úřadu a posléze muzea v Bruntále. Od roku 1994 je samostatný fotograf. Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze v letech 1991–2003, kde pedagogicky působil, se v roce 2000 habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie. V roce 2009 získal profesuru na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Brazílii, Moldávii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku, Rusku (Burjatsko, Krasnodarský kraj, Ingušsko, Čečensko), ale také v České republice (Ženská věznice, Břevnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobodě, Lidé Třineckých železáren, Mezi námi, Za oponou, Spolu, Cesty života, Lidé mého kraje – Bruntálsko, Ocelový svět, Tichá nemoc, Vítkovice, Hledat anděla, Lidé Vítkovska). Na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity se podílí na vedení několika studentských projektů (Lidé Hlučínska, Náš svět, Zlín a jeho lidé, Dobrovolně, Opava na prahu 3. tisíciletí, Dopravní podnik Olomouc). Je členem Sdružení Q Brno, Spolku olomouckých výtvarníků, Aktivu volné fotografie při Pražském domě fotografie a Umělecké besedy v Praze. Jindřich Štreit připravil více než tisíc autorských výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil. Vydal 30 knih, je zastoupen v nejvýznamnějších sbírkách a bylo o něm natočeno několik filmů.



Zastoupení ve veřejných sbírkách v České republice

  • Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění, Praha
  • Národní muzeum fotografie o.p.s. v Jindřichově Hradci, Jindřichův Hradec
  • Muzeum umění Benešov, Benešov
  • Chebské muzeum v Chebu, Cheb
  • Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech, Semily
  • Galerie výtvarného umění v Náchodě, Náchod
  • Moravská galerie v Brně, Brno
  • Městské muzeum a galerie ve Svitavách, Svitavy
  • Muzeum Mohelnice, Mohelnice
  • Galerie umělecké fotografie, Moravská Třebová
  • Muzeum umění Olomouc, Olomouc
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava
  • Slezské zemské muzeum v Opavě, Opava
  • Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku, Frýdek-Místek
  • Městské muzeum v Rýmařově, Rýmařov
  • Muzeum v Bruntále, Bruntál
  • Gymnázium v Krnově, Krnov


Zastoupení v zahraničních veřejných sbírkách

  • Slovenská národná galéria v Bratislave, Bratislava, Slovenská republika
  • Galeria pf - zamek, Poznań, Polsko
  • Magyar Fotográfiai Múzeum, Kecszkemét, Maďarsko
  • Foto Galerije, Novi Sad, Jugoslávie
  • Niederösterreichisches Landesmuseum, Wien, Rakousko
  • Galerie der Stadt Esslingen am Neckar, Německo
  • Side Gallery, Newcastle upon Tyne, Anglie
  • Musée de l´Elysée, Lausanne, Švýcarsko
  • Bibliothéque Nationale, Paris, Francie
  • Gemeentehius Veenendaal, Nizozemí
  • Union of Lithuanian Art Photography, Vilnius, Litva
  • The National Gallery of Art, Washington, USA
  • Tokyo Metropolitan Museum of Photography, Tokyo, Japonsko
  • Generalny Konsulat Republiki Czeskiej w Katowicach, Polsko


Odkaz

Více o Jindřichu Štreitovi ZDE
logo-promed.png logo-zoubek.png logo-pamatnik.png logo-zastita-magistratu.png
Hlavní sponzor Umělecké besedy Podporují nás - Dědicové Ladislava Vycpálka Záštita hl.m. Prahy

Na hlavní banner webových stránek byly použity výňatky z rukopisů a obrazu zakladetelů umělecké besedy

Bedřich Smetana - prodaná nevěsta
Vítězslav Hálek - Básně její a z dálí na vlast (z literárního archivu památníku národního písemnictví)
Josef Mánes - Pod chalupou